Níže uvádíme základní informace o plánované těžbě kaolinu vycházející z dokumentace EIA a z návrhu na stanovení dobývacího prostoru, tedy z oficiálních podkladů předložených investorem v rámci povolovacích řízení.
Text shrnuje konkrétní parametry záměru – kde má těžba probíhat, v jakém rozsahu, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu.
Kde má těžba probíhat
Dobývací prostor zasahuje do katastrálního území města Vidnava a obce Stará Červená Voda (Dolní Červená Voda).
Celková plocha navrhovaného dobývacího prostoru činí přibližně 0,42 km² (42 hektarů). Pro srovnání: jde o plochu odpovídající zhruba 60 fotbalovým hřištím.
ZAKRESLENÍ PLÁNOVANÉHO LOMU
Jaký typ těžby je plánován
Dokumentace počítá s povrchovou těžbou v lomu, který bude postupně rozšiřován v rámci celého vymezeného dobývacího prostoru.
Těžba má probíhat postupně po jednotlivých etážích, přičemž v daném čase se bude těžit pouze v části dobývacího prostoru.
Zbývající části dobývacího prostoru, kde v dané fázi těžba neprobíhá, mají být využívány zejména pro ukládání skrývky, deponie materiálu, technologické zázemí a obslužné plochy.
Maximální hloubka těžební jámy má dosáhnout až 74 metrů. Pro lepší představu – hloubka 74 m odpovídá přibližně výšce 25patrového domu. Jde tedy o zásah, který výrazně přesahuje běžné terénní úpravy v krajině.
Jaký objem těžby je plánován
Maximální plánovaný objem těžby činí až 460 000 tun suroviny ročně.
Těžba je navržena jako dlouhodobý záměr, jehož délka závisí na postupu dobývání a množství vytěžitelných zásob.
Dokumentace předpokládá, že těžba bude probíhat v řádu desítek let.
Jak má být materiál dopravován
Vytěžený materiál má být z lomu dopravován pásovým dopravníkem do areálu bývalé šamotárny ve Velké Kraši.
Následná expedice suroviny je v dokumentaci řešena železniční dopravou po trati Vidnava – Velká Kraš.
Dokumentace se nezabývá obnovou ani modernizací železniční infrastruktury, ale uvažuje železnici jako prostředek přepravy vytěženého materiálu.
Co se má s územím stát po ukončení těžby
Po ukončení těžby má být území řešeno v rámci plánu sanace a rekultivace, který je povinnou součástí hornické činnosti.
Rekultivace je v dokumentaci popsána jako technické řešení následného využití území, jehož cílem je stabilizace terénu a zajištění bezpečnosti.
Dokumentace neuvádí konkrétní podobu budoucího využití území, ani nezaručuje návrat krajiny do původního stavu.
Časový rámec záměru
Podle návrhu na stanovení dobývacího prostoru se předpokládá zahájení těžby nejdříve v roce 2027, a to za předpokladu splnění všech zákonných podmínek.
Záměr je koncipován jako dlouhodobý projekt, jehož dopady se mohou projevit v průběhu několika generací.
Shrnutí
Plánovaná těžba kaolinu představuje rozsáhlý a dlouhodobý zásah do území, který má jasně definované technické parametry, rozsah a způsob provedení.
Porozumění těmto základním údajům je důležité pro další úvahy o možných dopadech těžby na okolní krajinu, obce a každodenní život obyvatel.
Zachraňme Vidnavu.
Společně.
Sdílejte odkaz na tento web a pomozte zastavit znečištění naší přírody.