Jaký typ těžby je plánován

Dokumentace počítá s povrchovou těžbou v lomu, který bude postupně rozšiřován v rámci vymezeného dobývacího prostoru.

Těžba má probíhat postupně po jednotlivých etážích, přičemž v daném čase se bude těžit pouze v části dobývacího prostoru.

Zbývající části dobývacího prostoru, kde v dané fázi těžba neprobíhá, mají být využívány zejména pro ukládání skrývky, deponie materiálu, technologické zázemí a obslužné plochy.

Maximální hloubka těžební jámy má dosáhnout až 74 metrů. Pro lepší představu – hloubka 74 m odpovídá přibližně výšce 25patrového domu. Jde tedy o zásah, který výrazně přesahuje běžné terénní úpravy v krajině.

Jaký objem těžby je plánován

Maximální plánovaný objem těžby činí až 460 000 tun suroviny ročně.

Těžba je navržena jako dlouhodobý záměr, jehož délka závisí na postupu dobývání a množství vytěžitelných zásob.

Dokumentace předpokládá, že těžba bude probíhat v řádu desítek let.

Jak má být materiál dopravován

Vytěžený materiál má být z lomu dopravován pásovým dopravníkem do areálu bývalé šamotárny ve Velké Kraši.

Následná expedice suroviny je v dokumentaci řešena železniční dopravou po trati Vidnava – Velká Kraš.

Dokumentace se nezabývá obnovou ani modernizací železniční infrastruktury, ale uvažuje železnici jako prostředek přepravy vytěženého materiálu.

Co se má s územím stát po ukončení těžby

Po ukončení těžby má být území řešeno v rámci plánu sanace a rekultivace, který má být zpracován v dalších fázích projektové dokumentace.

Dokumentace počítá s tím, že po dobu těžby bude probíhat převážně technická rekultivace, zaměřená na stabilizaci terénu a zajištění bezpečnosti. Součástí jsou i přechodné ekologické prvky, například dočasné tůně vytvářené z důvodu ochrany obojživelníků.

Biologická rekultivace, zahrnující zalesnění závěrných svahů, vznik vodních ploch a sukcesních ploch (ploch ponechaných přirozenému zarůstání bez výsadby), je plánována až po ukončení těžby. Dokumentace uvádí, že cílem je dosažení „přírodě blízkého stavu“, nepopisuje však konkrétní finální podobu krajiny ani nezaručuje návrat území do původního stavu.

Časový rámec záměru

Podle návrhu na stanovení dobývacího prostoru se předpokládá zahájení těžby nejdříve v roce 2027, a to za předpokladu splnění všech zákonných podmínek.

Záměr je koncipován jako dlouhodobý projekt, jehož dopady se mohou projevit v průběhu několika generací.

Shrnutí

Plánovaná těžba kaolinu představuje rozsáhlý a dlouhodobý zásah do území, který má jasně definované technické parametry, rozsah a způsob provedení.

Porozumění těmto základním údajům je důležité pro další úvahy o možných dopadech těžby na okolní krajinu, obce a každodenní život obyvatel.